MOURRISON – HRDINA BEZ BÁZNĚ A … HONEY?
12.02.2007
Je tu comics. A hlavní hrdina v něm má superhrdinský oblek, ale není superhrdinou z říší Marvelu, DC či jiných! Comics bývá pravidelně čtenáři podáván pouze o několika políčkách, ale o čistokrevný strip se také nejedná. A konečně, hlavní hrdina je kocour, ale v žádném případě to není Garfield. O koho se tedy jedná? Je to Mourrison!
Jelikož je však přeci jen nová doba, zkusili v redakci oživit své stránky comicsem v podobě stripu. Tedy několik na sebe navazujících (povětšinou má strip stejnou podobu – nejčastěji tedy tři políčka) obrázků s vtipnou pointou. U nás nejvíce známe samozřejmě Garfielda, ale do této skupiny patří například také suchý a drsný Red Meat. Podívejme se blíže, proč se nedají Mourrisonova dobrodružství považovat za klasické stripy. Především proto, že si nezachovávají ono pravidelné rozestavení polí, někdy se dočkáme klasického tříobrázkového stripu, někdy má ale příběh celé tři stránky. Comics takto rozsahově různorodý nelze považovat za klasický strip. Což samozřejmě ve čtení vůbec nevadí a ani to nemůžeme Mourrisonovi vyčítat!
Některé příběhy nejsou zakončeny klasickou vtipnou pointou, autor si vystačí s hláškováním, kdy si hraje se slovy, dvojsmysly či synonymy. Právě tyto hlášky jsou suverénně tou nejvyšší Mourrisonovou devízou. Ale těch je víc. Posuďte. Úsměvnost. Nebudete se smíchy v křečích chytat za břicho, ale čtení ve vás nejednou vyvolá příjemné pousmání. Důvodem jsou především hrátky se slovy. Různé slovní hříčky, fórky a veršíky jsou promyšlené a nápadité. Navíc aktuální. Autor se snaží řešit věci, které bude mladé čtenářstvo zajímat, trefuje se tak například do Superstar, internetu a chatování nebo adrenalinových sportů jako snowboard či skateboard. A samozřejmě se v knížce občas mihne ten nejzákladnější problém dospívající mládeže; vztahy mezi kocoury a kočkami, tedy vlastně chlapci a děvčaty. Celkově se jedná o příjemný inteligentní humor. Na druhou stranu Mourisson dokáže být i nenápadně poučný, objevujeme jeho výchovnost. Skrytá kritika uspěchané moderní doby, vztahů mezi lidmi, ale také zaobírání se ekologickými problémy. Dalším, velmi důležitým kladem je nenásilnost, ta se projevuje jednoduše. Ač se může hlavní hrdina po vzoru superhrdinů v maskovaném kostýmu vznášet, nesvádí souboje s padouchy, ani nic neničí. Proplouvá životem, za asistence obtloustlého kocouřího přítele Tukieho, jediné, co se snaží maximálně řešit, je kočičí přítelkyně Cléa.
To vše za doprovodu jednoduché a příjemné kresby Lukáše Fibicha. Dynamicky a lehce načrtnuté postavy se silnější obrysovou linkou v kombinaci s jednoduchým vybarvením dokonale k Mourrisonovi sedí. Fibich vystudoval kreslenou animaci na FAMU, dále televizní grafiku na VŠUP. S ABC spolupracuje pravidelně od roku 1990. Ilustroval několik kreslených filmů či jazykových učebnic (např. Spass mit Mir). Z comicsů mu na stránkách časopisu ABC vyšlo Ocelové město či Zlatý povětroň v roce 1993.
Při četbě mě jen mírně překvapil jeden fórek, který opravdu jakoby vypadl z výše zmíněného Red Meatu. Ten, když se objeví potkan pojmenovaný po neblaze proslulém khmérském řezníkovi Pol Potovi. Jakkoliv jsou tu všechny hlášky a různé slovní vychytávky příjemné a milé, tak tato (kdy ono jméno zde znamená Polární Potkan) je opravdu hodně drsná a vybočuje z kontextu.
Souborná kniha Mourrison (se skvělým podtitulem Hrdina bez bázně a… honey?) je pohodové čtení, které lze doporučit jak mládeži, tak i těm odrostlejším a dospělejším. Jedná se o určitě příjemné, sympaticky inteligentní uklidnění po četbě všech těch Lobů, Constantinů a ostatních.
YanMOURRISON
24.3.2004
Někdy se vyplatí nahlížet dětem přes rameno. Už asi před dvěma lety jsem takhle zahlédl v náctiletém ABC postavu kocoura, který vzhledem připomíná kombinaci Batmana a Supermana, po jejich vzoru poletuje povětřím a řeší globální problémy světa - Co je opravdu důležité? Oddlužit země třetího světa? Modrá knížka nebo Ajax Amsterodam?, trápí ho Světová ekologie i nekvalitní kočičí granule, myši jí zásadně příborem, ale má je rád i v rohlíku nebo v čokoládě, ovšem nejčastěji má trable s kočkami: Všechny kočky jsou stále zamilované. Bohužel ne do mě!
Postupně už jsem jen nenahlížel a vyhledával Mourrisona aktivně, přišlo mi ale, že na dětský časopis řeší docela dospělé problémy. „To byl původní záměr redakce,“ vysvětluje autor textů i obrázků Lukáš Fibrich, zhruba třicátník. „Nechtěli jsme dělat komiks pro malé děti. Jasně, že tam neřeším problémy rozvodů a věci, které jsou dětem cizí, ale snažím se zabývat tím, co asi tak v těch patnácti šestnácti trápilo mě.“ Kromě autora má Mourrison i svého dramaturga. Jan Klos je o generaci starší, povoláním animátor a tu a tam opraví pointu, nebo přivymyslí vtípek. „Je po léta víc zvyklý myslet na diváka, hlídá, aby ten příběh opravdu vyzněl.“
Kromě Mourrisona a koček – vždy jsou ladné, svůdné a poněkud namyšlené – potkáte v tomhle komiksu ještě tlustého modrého kocoura, který se jmenuje Tukie. Jestliže Mourrison je trochu Hardy – chytrý, i když často legrační ve své namyšlenosti, tak Tukie je jasný Laurel téhle dvojice. Roztomile zmatený, v dialogu, který má mít vtipnou pointu, svou nechápavostí ideální pomocník. Jen ty tělesné proporce jsou oproti klasikům němé grotesky naopak. Na české scéně, kde rozhodně není inteligentních komiksů nadbytek, je Mourrison sympatická novinka.
„V dnešní době je těžké se prosadit,“ mudruje Mourrison za letu nad českou krajinou. „Všude kolem jsou stovky televizních hrdinů, rychlých comicsových padouchů a pomalých telefonních modemů… Vybalím to na tamhletu kočku!“ (Přistává) Jak to dopadne? Neslavně a vesele.
Přinejmenším v tomhle je na Mourrisona spoleh.